Ty se ptáš,proč moje zpěvy B.11 Cypřiše |
あなたは尋ねる なぜ私の歌は 糸杉 |
Ty se ptáš,proč moje zpěvy Bouří zvukem zoufalým, Proč tak teskně,proč tak divě, Jako řeka ouskalím Neptej se,družko milá, Upřímnou tou řečí svou, Nesmím ti to pověděti, Jaké trýzně srdce rvou. Ani lásky,ani slávy Věnce dávno strhané, Ani říší pranebeských Krásy časem zmítané, Ani štěstí uvadlého Porozpukané skaliny, Ani cizí vůkol zjevy A ty světa pustiny. Ani vztek a rozruch vášní V neukojném bouření Nebudí těch nojich zpěvů Divoteskné proudění. Avšak jeden bol tak mocný, Že duch můj jím zvrácen jest, Uzírá mi žití kořen, Že nemůže bujně kvést. A ten bol,jenž bez ustání Vrývá v srdce velkou strast, Jenž ty divé písné bucí, Ten bol mocný je má vlast. |
あなたは尋ねる なぜ私の歌は 響くのかと 絶望の調べで なぜそんなに悲しく なぜそんなに激しく まるで荒れ狂う川のようなのかと 聞かないで 愛しい人よ あなたの誠実な言葉で あなたに伝えることはできないのです この苦しい心の鼓動を 愛も 栄誉も ずっと昔にしおれた花輪も 天上の王国の 美しさも 時を超えた 枯れた幸せも 砕けた岩も あたりの不思議な光景も そして荒れ果てた世界も 怒りでもなく 沸き立つ情熱でもなく 静まらぬ嵐の中 目覚めさせはしない この歌に 悲しみの逆巻く流れを けれど 痛みはあまりに強く 私の精神は打ち砕かれる 私の命の根を喰い尽くし 華やかに花咲くことができない そしてこの痛みは 決して和らぐことなく 心の中に多くの困難をもたらす けれど この激しい歌を生み出した この痛みこそわが祖国なのだ |
( 2020.03.29 藤井宏行 )