TOPページへ  更新情報へ  作曲者一覧へ


K morju   Op.31-1  
  Elegii i romansy na slova russkikh poetov
海に  
     ロシアの詩人によるエレジーとロマンス

詩: プーシキン (Aleksandr Sergeyevich Pushkin,1799-1837) ロシア
      К морю (1824)

曲: シャポーリン (Yuri Shaporin,1887-1966) ロシア   歌詞言語: ロシア語


Proshchaj,svobodnaja stikhija!
V poslednij raz peredo mnoj
Ty katish’ volny golubye
I bleshchesh’ gordoju krasoj.

Kak druga ropot zaunyvnyj,
Kak zov ego v proshchal’nyj chas,
Tvoj grustnyj shum,tvoj shum prizyvnyj
Uslyshal ja v poslednij raz.

Moej dushi predel zhelannyj!
Kak chasto po bregam tvoim
Brodil ja tikhij i tumannyj,
Zavetnym umyslom tomim!

Kak ja ljubil tvoi otzyvy,
Glukhie zvuki,bezdny glas,
I tishinu v vechernij chas,
I svoenravnye poryvy!

Smirennyj parus rybarej,
Tvoeju prikhot’ju khranimyj,
Skol’zit otvazhno sred’ zybej:
No ty vzygral,neodolimyj,-
I staja tonet korablej.

Ne udalos’ navek ostavit’
Mne skuchnyj,nepodvizhnyj breg,
Tebja vostorgami pozdravit’
I po khrebtam tvoim napravit’
Moj poeticheskoj pobeg.

Ty zhdal,ty zval... ja byl okovan;
Votshche rvalas’ dusha moja:
Moguchej strast’ju ocharovan,
U beregov ostalsja ja.

O chem zhalet’? Kuda by nyne
Ja put’ bespechnyj ustremil?
Odin predmet v tvoej pustyne
Moju by dushu porazil.

Odna skala,grobnitsa slavy...
Tam pogruzhalis’ v khladnyj son
Vospominan’ja velichavy:
Tam ugasal Napoleon.

Tam on pochil sredi muchenij.
I vsled za nim,kak buri shum,
Drugoj ot nas umchalsja genij,
Drugoj vlastitel’ nashikh dum.

Ischez,oplakannyj svobodoj,
Ostavja miru svoj venets.
Shumi,vzvolnujsja nepogodoj:
On byl,o more,tvoj pevets.

Tvoj obraz byl na nem oznachen,
On dukhom sozdan byl tvoim:
Kak ty,mogushch,glubok i mrachen,
Kak ty,nichem neukrotim.

Mir opustel... Teper’ kuda zhe
Menja b ty vynes,okean?
Sud’ba ljudej povsjudu ta zhe:
Gde kaplja blaga,tam na strazhe
Uzh prosveshchen’e il’ tiran.

Proshchaj zhe,more! Ne zabudu
Tvoej torzhestvennoj krasy
I dolgo,dolgo slyshat’ budu
Tvoj gul v vechernie chasy.

V lesa,v pustyni molchalivy
Perenesu,toboju poln,
Tvoi skaly,tvoi zalivy,
I blesk,i ten’,i govor voln.

さらば 自由なる自然よ!
最後に 私の前で
お前はうねらせて 青い波を
そして輝かせる 誇り高き美しさを

友の悲しげなつぶやきのように
その呼びかけのように 別れの時の
お前の悲しげなざわめきを お前の誘いかける響きを
聞いたのだ 私は最後に

わが魂の憧れの果て!
何と幾度もお前の浜辺を
さまよったことか 静かに陰鬱に
ひそやかな意図に疲れ果てて!

どれほど私は愛したことか お前の応答を
くぐもった響きを 深淵の声を
そして静けさを 夕暮れ時の
そしてきまぐれな衝動を!

粗末な帆どもが 漁船の
お前の気まぐれに守られ
勇敢に滑って行く うねりの合間を
だがお前が波立つとき ひとたまりもなく-
群れは沈むのだ あの船たちの

できなかったのだ 永遠に去ることが
私には この退屈で動きのない浜辺を
お前を喜びで祝福しよう
そしてお前の背を越えて真っすぐ
私の詩情は飛んで行く

お前は待っていた お前は呼びかけた...私は縛られていた
空しく引き裂かれた 私の魂は
強い情熱に魅了され
私は留まったのだ この浜辺に

何を悔いることがある?一体どこへと今
私は足を向けるのか 気ままに?
ひとつのものが お前の荒涼のうちに
私の魂を打つのだ

一つの岩 栄光の墓...
そこに沈んでいる 冷たい眠りに
偉大なる思い出が:
そこで息絶えたのだ ナポレオンは

そこで彼は休んでいる 苦痛の真っ只中で
そして彼の後を 嵐の音のように
もう一人われらのもとから天才が去って行った
もう一人の支配者が われらの心の

消えたのだ 自由に悼まれつつ
残しつつ この世界に自らの冠を
ざわめけ 掻き立てられて 嵐に
彼は おお海よ お前の歌手だったのだ

お前の姿は彼の上に示されていたのだ
彼は精神によって生み出されたのだ お前の
お前のように 強力で 深く 陰鬱だ
お前のように 何ものにも支配されず

世界は空だ...今どこに
私をお前は連れて行くのだ 海よ?
人々の運命はどこであろうとも同じだ:
一滴の善があるところには見張りがいるのだ
悟った者 あるいは暴君の

さらば 海よ!私は忘れない
お前の厳粛な美しさを
そしてずっと ずっと長い間 私は聞くだろう
お前のどよめきを 夕暮れ時に

森の中へ 静かな荒野の中へ
私は携えて行こう お前に満たされて
お前の岩 お前の入江
そして輝きを 影を そして波の音を


( 2021.11.10 藤井宏行 )


TOPページへ  更新情報へ  作曲者一覧へ